menu

CZ

EN DE FR

Povinnosti obce

Obec s rozšířenou působností má podle zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů tyto povinnosti:

Podle § 18 – starosta obce s rozšířenou působností

Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací ; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.

1. Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Za tímto účelem

a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu s rozšířenou působností,
b) organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení,
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností krizový plán obce s rozšířenou působností,
d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru údaje podle § 15, odst. 3.

2. Starosta obce s rozšířenou působností dále

a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce,
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,
d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

Podle § 24

odst.1 - bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace,

odst.3 - předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností , který jmenuje členy bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností,

odst.4 – na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace na území kraje nebo ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

Podle § 24b

odst.1 – krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.

odst. 3 – předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností.

Podle § 24c

Územní správní úřady uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti.

Podle § 25 – finanční zabezpečení krizových opatření

finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního předpisu. Za tímto účelem

a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků.

Obec s rozšířenou působností se dále řídí zákonem č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (HOPKS) a o změně některých souvisejících zákonů :

§ 1 Předmět úpravy – zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro :

1. STAV NEBEZPEČÍ (SN),
2. NOUZOVÝ STAV (NS),
3. STAV OHROŽENÍ STÁTU (SOS),
4. VÁLEČNÝ STAV (VS)

§ 4 – systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje

a) systém nouzového hospodářství,
b) systém hospodářské mobilizace,
c) použití státních hmotných rezerv,
d) výstavbu a údržbu infrastruktury,
e) regulační opatření.

§ 8 – orgány obce s rozšířenou působností

1. starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.

2. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy

a) zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,
b) plní úkoly uložené krajským úřadem,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.

§ 21 – regulační opatření

1. za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, povinnost

a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání a to v přiměřeném množství,
b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,
c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.