| Arch. Drahozal - Vnitřní rozvoj města - aktualizováno 15. 12. 2009 |
 |
|
V listopadovém čísle Roudnických novin jsem představil část svých představ o možném vývoji města, které se týkaly „volných“ ploch uvnitř Roudnice. Snažil jsem se získat reakce od čtenářů, a to formou přímých dotazů a také formou oficiálního setkání s občany v jednacím sále na radnici. Je opravdu těžké získat statisticky významnou zpětnou vazbu, ale pokud jsem se setkal s výtkami (kterých nebylo naštěstí mnoho), tak se nejčastěji týkaly možnosti stavění mezi ulicí Kapitána Jaroše a železniční tratí (na mapce č. 2: lokalita „O“). Bylo mi vytknuto, že zabírám zeleň ve městě, které jí má nedostatek. Listopadové číslo Roudnických novin ke stažení (PDF)
Rád bych vysvětlil, že žádná z uvedených lokalit není chápána jako pevný stavební program a už vůbec ne jako oficiální názor vedení města. Nikdo netvrdí, že ve všech místech zmíněných v minulém článku se musí bezpodmínečně stavět. Já, jako architekt, nicméně tvrdím, že to je možné a dávám tato témata k diskusi. Výtka o likvidaci zeleně není na místě. Zeleň, které se uvedené lokality týkají, je většinou veřejnosti nepřístupná nebo velmi malého významu. Ve srovnání s možným záborem zemědělského a lesního půdního fondu mimo město to je zanedbatelné. Kromě toho je každému, kdo se o Roudnici zajímá, jasné, že je to město tak atraktivní, že se jistému plošnému rozvoji v delším časovém horizontu nevyhne. Samozřejmě i já registruji zájem stavebníků o koupi pozemků v Roudnici. Je mnoho lidí, kteří touží po bydlení v novém rodinném domě se zahradou s komfortem občanské vybavenosti města. Nové rozvojové plochy má Roudnice určené v územním plánu. Některé z těchto ploch se zastavují, jiné se zastaví v krátké budoucnosti a některé zůstanou bez využití (většinou díky složitým majetkoprávním vztahům). Následovat budou jistě rozvojové plochy nové. To je proces územního plánování, který se řídí stavebním zákonem, který má své technické aspekty a je samozřejmě do jisté míry i věcí politickou. Územní plán i jeho změny provádí pro město urbanistický ateliér „Studio KAPA“ – Ing. arch. Petr Vávra. Mapa č. 1 je schématickým znázorněním nových – rozvojových ploch (1. etapa), které jsou obsažené v platném územním plánu.
Mapa č.1
Mapa č.2 (níže) je v podstatě opakováním mapy z listopadového čísla. Je zde prezentována znovu, protože minule došlo v tiskárně k odstranění odkazových čar a tudíž měla otisknutá verze minimální vypovídací hodnotu. Lokalita s označením „H“ – zámecký pivovar je popsána v samostatném článku.
Mapa možných stavebních akcí města nebo soukromých investorů A Smuteční síň B Nový bytový dům na sídlišti mezi „hladovou zdí“ a potokem Čepel C Revitalizace sídliště D Bývalá hasičská stanice na rohu Aleje 17. listopadu a Čechovou ulicí E Bydlení pro seniory F Proluky u železniční trati: Havlíčkova ulice G Drážní objekty v Poděbradově ulici H Zámecký pivovar I Zámek J Proluky v centru města K Pozemky na Štěpárně L Nákladové nádraží a lokalita okolo Restaurace U Hřiště na Bezděkově M Sladkovského ulice (část za mostem) N Mezi železniční tratí a paneláky u Mevy O Mezi železniční tratí a ulicí Kapitána Jaroše
Mapa č. 2
Pro rozumnou velikost města je důležitá pěší dostupnost centra. Mapa č.3 ukazuje historické jádro města, které zatím obstojně funguje jako přirozené centrum. Problémem historického centra je ale jeho velká vzdálenost od sídliště, kde bydlí největší část obyvatel města a zároveň limity plynoucí z památkové ochrany a nedostatku rozvojových ploch. Je pravděpodobné, že v těsném kontaktu s největší koncentrací bytů vznikne nové centrum s odlišným posláním než je kulturně-správněobchodní centrum okolo Karlova náměstí. Nové centrum by mohlo být moderní rekreační, sportovní a obchodní. Ve stejném místě jako je bydlení by měly vzniknout také prostory pro vhodné provozy výroby a služeb. Více funkcí, které se přirozeně integrují do společného prostoru tvoří živý organismus, který je méně náchylný k sociálním problémům. Toto nové centrum by v budoucnu mohlo vzniknout od křižovatky ulic Hornická a Alej 17. listopadu směrem na severozápad (Podlusky a Židovice).
Mapa č. 3
Poslední mapkou je jakési ideální schéma aplikované na konkrétní situaci Roudnice. Současné město se podle tohoto schématu doplní, začistí a obklopí kvalitní zelení a plochami pro rekreaci. Roudnice si samozřejmě musí vyřešit problémy s dopravou, ale měla by se také jasně profilovat. Je to město, které bylo průmyslové, ale průmyslu ubývá. Roudnice je historická, ale nechce se stát skanzenem. Ve městě je mnoho obchodů, ale Letňany jsou pár minut po dálnici… Myslím si, že je dobré uvažovat o Roudnici jako o místě pro dobré bydlení v kvalitním životním prostředí, které má uchopitelnou velikost a je nadstandardně vybaveno (sport, rekreace, kultura, školství a zdravotnictví).
Mapa č. 4
Vnitřní rozvoj města - původní článek ze dne 30. 10. 2009Roudnice není izolovaný ostrov v českém moři a ničím výrazným se neliší ani od obdobných měst v celé střední Evropě. Město hledá svou tvář a budoucnost velmi podobně jako to dělají Litoměřice, Štětí, Mělník, Kralupy nad Vltavou apod. Kdybych byl architektem v baroku, opřel bych se o církevní systém a pomocí geometrie a tvaroslovných kánonů bych ho převedl do struktury města. Kdybych byl architektem v padesátých letech minulého století, vše bych odůvodnil snahou po zkvalitnění průmyslu a životních podmínek pracujících. Dnes žádná ideologie neexistuje a já tedy nemám oč se opřít. Jediné, na co se mohu odvolat, jsou zákony, normy a všemožné výpočty. Jenže zákony se dají vykládat různě, normy aplikuje každý jinak a výpočty se dají vždy upravit... Co dál? Máme tu historii a její kontext, který zatím nikdo nezrušil. Existují tu ekonomické limity, které se nedají překročit. Používám pojmy z estetiky a doufám, že ostatní to vnímají podobně jako já. To, co zůstává, je zdravý selský rozum a snaha udělat co nejméně chyb. Nejdůležitější je logicky argumentovat, uvádět důvody, podklady, záměry, to vše prezentovat a čekat na reakci veřejnosti, klienta, státní správy. Postupnými kroky se blížit k něčemu, co by chtělo být tím nejlepším z možných řešení. Čím lepší bude proces, tím kvalitnější bude výsledek.
Od 1. ledna 2007 platí nový stavební zákon, a jestli je něčím jiný a nový v oblasti urbanismu, tak tím že klade mnohem větší důraz na územně plánovací činnost a stanovuje jasné podmínky pro využití území. Bez územního plánu se zkrátka stavebník dnes neobejde. Územní plán Roudnice nad Labem je z roku 2007 a zpracovalo ho Studio Kapa pana architekta Petra Vávry. Tato dokumentace je tedy téměř nová, je velmi kvalitně zpracovaná a dá se popsat jako konzervativní. Narozdíl od většiny sídel se nesnaží extenzivně rozrůstat a zabírat veškerou krajinu v okolí zejména pro areály rodinných domů, a to je velmi, velmi dobře. Roudnice nikdy nebyla žádný dravec, který se v některém období překotně rozvíjel. Město má své jisté: jedinečnou krajinu, historii, obchod, výrobu, služby a velmi dobrou občanskou vybavenost – od školství, přes zdravotnictví, až po sport a rekreaci. Tuto vybavenost tradičně využívají také obce v okolí. Roudnice by neexistovala bez tradičních spojenců v podobě sousedních vesnic. Pevné pouto mezi venkovem a Roudnicí, jako lokálním centrem, je velmi důležité. Roudnice si ale musí zachovat statut města. Pokud okolní pole rozparcelujeme na pozemky pro rodinné domky, město se rozplyne.
Má představa, která se shoduje s konceptem územního plánu od Ing. arch. Vávry, je udržet Roudnici v rozumném územním rozsahu, zahušťovat jej v rámci stávajícího města, zastavovat volné proluky, odstraňovat nefunkční a zchátralé stavby, transformovat průmyslové areály, přestavovat. I když se to nezdá, v Roudnici je stále dostatek místa pro rozvoj a to ne ve formě extensivního zabírání krajiny. Rád bych proměsto vystavil virtuální hradby, které jej sevřou a koncentrují. Na tyto hradby musí navázat kvalitní krajina s rozumnou formou zemědělství (ne jako na sídlišti, kde paneláky končí v poli s pšenicí, ve které jsou vydupané pěšinky k Čepelu a do Podlusk). Reklama a mediální tlak developerů se snaží lidem vsugerovat, že jediný správný postup je získat pozemek na okraji města nebo vesnice, vybrat si typový projekt z katalogu, postavit si bazén a být šťastný... Já věřím, že lidé mají vlastní rozum, že bydlení mezi rodinnými domky uprostřed ničeho, kam se nedostanu jinak než autem je nesmysl. Dále říkám, že život v bytovém domě nemusí být nikterak horší než v domku se zahrádkou, ba naopak. Říkám, že rodinný domek nemusí být jen typový solitér například s valbovou střechou (tak aby se mohl umístit kamkoliv), ale že to může být také atypický řadový domek v centru Roudnice, třeba s dílnou nebo s obchodem v přízemí. Tvrdím, že kvalitní relaxační centrum je lepší než se starat o bazén na zahradě. Jsem přesvědčen o tom, že bydlet v dostupné vzdálenosti od centra a od školy, je lepší než stále jen řešit, kdo odveze děti a jak nakoupit. Jsem pro postupné, lokální změny města, které nebudou převracet na hlavu principy, které fungovaly staletí. Následující mapky dokládají, že to, co tvrdím, nejsou jen řeči, ale že opravdu existuje mnoho lokalit uvnitř města, které stojí za to.
Ke stažení: Rozvojové plochy dle uzemního plánu (PDF; 4,3 MB)
Ke stažení: Městský stavební program (PDF; 4,3 MB)
Autor: Ing. arch. jan Drahozal, městský architekt |
