Roudnice nad Labem – metropole Podřipska

Roudnice nad Labem leží v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji. Rozprostírá se na levém břehu řeky Labe, v úrodné Polabské nížině. Počátky města jsou spojeny s existencí brodu přes Labe. Nacházela se zde obchodní cesta do Lužice, nejdůležitější komunikace protínající ve starých dobách Podřipsko. U brodu vznikla na levém břehu Labe nejprve osada, z níž postupně vyrostlo město. Své jméno, Rúdnice či Rudenice, dostala podle pramene rudě zbarvené vody, který dodnes vyvěrá u Kostela Narození Panny Marie.

Nejstarší písemné zmínky z druhé poloviny 12. století dokládají vlastnictví Roudnice pražskými biskupy. Biskupové, a později arcibiskupové, se také zasloužili o středověký rozkvět města. Jako sídlo, a zároveň vojenskou pevnost, nechali nad řekou vystavět mohutný románský hrad. Do historie města se nejvíce zapsal biskup Jan IV. z Dražic (1301 - 1343), který inicioval vznik dvou nejvýznamnějších roudnických staveb vrcholného středověku, kamenného mostu a kláštera augustiniánských kanovníků (obojí založeno 1333). Za arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi bylo založeno v roce 1378 Nové Město roudnické.

Doba mezi koncem husitství a počátkem 17. století se v Roudnici vyznačuje častým střídáním světských držitelů. Nejvýznamnější z nich byli na konci 16. Století Rožmberkové: delší čas držel Roudnici Vilém z Rožmberka. Po jeho smrti se Vilémova poslední žena, Polyxena z Pernštejna, v roce 1603 provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobowicz a Roudnice tak připadla na více než 300 let do majetku tohoto předního českého rodu.

Přelom 18. a 19. století přinesl počátek novodobé emancipace českého národa a Roudnice se stala jedním z center vlastenecké obrody. V roce 1850 zaniklo roudnické zámecké panství. Nová éra výrazně změnila tvář města, vyrostly nové obytné čtvrti i hospodářské objekty. Od konce 19. století postupně probíhala proměna Roudnice nad Labem na moderní město a tento vývoj pak pokračuje s většími či menšími úspěchy až do dnešních dnů.

Město je hospodářským, společenským a kulturním centrem Podřipska, střediskem zemědělské a ovocnářské oblasti. Rozvíjí se zde průmysl chemický, strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Město je díky mostu přes Labem významnou dopravní křižovatkou, je napojeno na dálnici D8 (E55) v trase Praha – Ústí nad Labem – Drážďany – Berlín s souběžnou mezinárodní železniční trať a vodní cestu po Labi, na kterém je zajišťována pravidelná osobní doprava a doprava nákladní. Dominantu okolní krajiny tvoří osamělá a zdaleka viditelná čedičová hora Říp (459 m. n. m.) s románskou rotundou sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Ze samotného města (Věž Hláska, Kratochvílova rozhledna) jsou kouzelné pohledy na krajinu Českého středohoří, od Českolipska po Žatecko.

Pro posun obrázků použijte šipky na krajích animace