V letošním roce si připomínáme 100. výročí dostavby jedné z nejcharakterističtějších dominant města Roudnice nad Labem - roudnického mostu. Dnes se již v podstatě nedokážeme vžít do pocitu naších předchůdců, kteří po zániku starého kamenného roudnického mostu nedisponovali po neuvěřitelnou dobu téměř tří stovek let možností překročení labského toku jinak než s použitím loďky. Most využíváme v našem každodenním životě již zcela automaticky, aniž bychom si uvědomili, že tato možnost nebyla ve vzdálenější minulosti ani zdaleka samozřejmostí. Význam tohoto pozoruhodného díla našich předků si připomeneme snad jen v kritických situacích, podobných katastrofální povodní z roku 2002. Nejeden obyvatel města Roudnice vzpomíná s neskrývanou hrdostí na „svůj most“, který byl v tomto těžkém čase jedním z mála použitelných mostů na Labi. Není zapotřebí připomínat jeho tehdejší význam pro distribuci potravin stejně jako další pomoci určené postiženým oblastem.

Ponoříme-li se hlouběji do minulosti, spatříme roudnický most v jiných souvislostech. Ve finálních fázích druhé světové války a období porobení naší země německými okupanty je spjat s příběhem místních vlastenců. Tito lidé se odvážili zabránit ustupujícím dobře vyzbrojeným oddílům německé armády v přechodu Labe. Jejich hrdinství ilustruje fakt, že si museli být dobře vědomi svých téměř nulových možností vzdorovat v případě střetu těmto oddílům. Pokud bychom podrobněji zapátrali v roudnické historii 20. a počátku 21. století, zajisté bychom objevili řadu dalších událostí, ve kterých hrál zdejší most důležitou roli. Historie sama tedy poukazuje na nepřehlédnutelný význam tohoto pozoruhodného díla a to jak v životě jednotlivce, tak také v životě našeho města i celého regionu.

Tak uplynula dlouhá doba, než se začalo o stavbě roudnického mostu diskutovat v poněkud vážnějším duchu. Podnět k tomu dala „Pražská mostárna-filiálka První českomoravské továrny na stroje v Praze“. Tato firma zaslala 5. dubna 1894 městu Roudnice první návrh a náčrtek mostu, vedoucím v místě jeho pozdější realizace a překlenujícího kromě vlastní řeky též železnici. Od podání prvního návrhu až do zahájení stavebních prací však došlo v realizaci mostního díla k mnoha zvratům a změnám, které zapříčinily že stavba započala až o dvanáct let později.

Stavební práce byly zahájeny koncem července 1906. Generální projekt mostu vypracovala technická kancelář komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách. Architektonická část byla dílem architekta F. Sandera, inženýrskou část navrhl B. Tolman. Návrhy železné konstrukce dodala Pražská mostárna, přemostění řeky navrhoval Ch. Procházka, přemostění ulice a dráhy pak J. Kolář. Hlavním dohledem stavby byl pověřen c. k. vrchní stavební rada F. Weingärtner a zemský stavební rada F. Schumandl. Vedením stavby byl pověřen B. Tolman.

Vlastní stavba započala nasypáním mostní rampy na právem břehu. Materiál a následné nasypání zdarma zajistila komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe. Roku 1907 byly založeny mostní pilíře č. 7, 4, 8, (číslování jde od levého k pravému břehu). Říční pilíře č. 4, 5, 6, 7, byly zakládány v jímkách společně s příslušným oddílem jezu. Roku 1908 byly pilíře č. 7, 4, 8, dokončeny, dále byl založen a dokončen pilíř č. 5 a založen pilíř č 3. Téhož roku v listopadu bylo započato s montáží železné konstrukce mezi pilíři 4 a 5. Konstrukce byla smontována na vedlejším pomocném lešení a následně přesunuta na pilíře. V roce 1909 bylo smontováno pole mezi pilíři 6 a 7, tentokráte přímo na místě mezi pilíři. Roku 1910 byly postupně smontovány zbývající pole 2 a 3, 1 a 2, 5 a 6, 7 a 8 a dokončeny všechny ostatní práce.

Po dostavbě mostu zbýval již pouze poslední úkon. Tím byla zátěžová zkouška, která by potvrdila, že toto monumentální stavební dílo může bez problému sloužit svému účelu. Provedli jí 5. až 9. září 1910 c.k. vrchní stavební rada Dr. V. Weingärtner a zemský stavební rada F. Schumandl. Jako zátěž byly použity žulové dlažební kostky, které byly původně určeny k vydláždění předmostí. Při zkoušce bylo na šířku 1 m položeno 6 řad kostek, jejichž hmotnost činila 405 kg. V celé šíři mostu tak bylo použito 45 řad kostek. Poněvadž byly zjištěné průhyby testovaných mostních polích daleko menší než hodnoty předpokládané výpočtem, k ověřování zbývajících mostních polí již nedošlo. Nic již nebránilo tomu aby byl nový most předán do užívání. Došlo k tomu dne 2. října 1910 za přítomnosti řady významných osobností v čele s tehdejším místodržitelem království Českého Karlem hrabětem Coudenhove nebo nejvyšším maršálkem knížetem Ferdinandem z Lobkowicz.

M. Trefný
Podřipské muzeum