Zámek a Roudnice aneb něco z historie, o čem se málo ví

Roudnici proslavila zámecká knihovna.

V roce 1940 čítala na sto tisíc svazků (v mnoha světových jazycích) a patřila k největším šlechtickým sbírkám nejen v Čechách, ale v celé Evropě. Bývala v přízemí zámku, přesně v jeho jižním křídle, a zabírala celkem pět klenutých sálů. Za válek s Pruskem v 18. století byla narychlo zazděna do tajného úkrytu (na zámku se tehdy střídaly vojenské posádky a nějakou dobu sloužil jako lazaret). Co je s knihovnou dnes? Po válce ji zabavil stát a dnes je zpátky v rukou Lobkowiczů, kteří ji nechali převézt na zámek v Nelahozevsi.

Karel IV. i Žižka.

Roudnicí prošla i řada významných osobností. Císař Karel IV. tu navštěvoval arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Byl tu i Jan Žižka, na jehož návštěvy ale město nevzpomíná rádo -  přitáhl sem se svými zástupy husitů a vyplenil zdejší augustiniánský klášter.

Jediný most na Litoměřicku.

Hradní páni (biskupové) nechali v Roudnici vybudovat jeden z prvních kamenných mostů v Čechách. Stalo se tak v roce 1340, o plných 113 let dřív, než se na most zmohli měšťané v Litoměřicích (na rozdíl od roudnického byl dřevěný a musel být každoročně před příchodem ledů rozebírán). Roudnice se dík tomu stala důležitou obchodní křižovatkou.

Roudnická klatba.

Právě z roudnického hradu vydal pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka klatbu na Jana Husa (18. července v roce 1410). Události tím dostaly dramatický spád - takřka přesně o pět let později byl Hus upálen v Kostnici.

Slavná zámecká obrazárna.

Roudnický zámek ukrýval i proslulou a nesmírně cennou sbírku obrazů, která obsahovala více než 900 děl. K vidění tu bývala i sbírka zbraní a hudebních nástrojů (podstatná část je dnes k vidění na zámku v Nelahozevsi). Obrazárna zahrnovala cenné rodinné portréty malované dvorními malíři španělského krále Filipa II.

Divadlo, o kterém psal Jirásek.

V tak zvaném slavnostním sále, který kdysi míval bohatou štukovou výzdobu, se na přelomu 18. a 19. století hrávalo divadlo. Dokladem je svědectví Aloise Jiráska v románu F. L. Věk.

Zámek a románský hrad

První majitelé Roudnice nad Labem, pražští biskupové, nechali koncem 12. století vystavět na skalnatém ostrohu nad řekou mohutný románský hrad, který byl později několikrát modernizován, v období gotiky byl palác prodloužen východním směrem a zde zakončen velkou věží. V 16. století bylo přistavěno renesanční křídlo a počátkem 17. století celý komplex doplněn v západní části.

Na místě hradního komplexu byl v letech 1652 - 1684 vybudován barokní zámek. Z původní stavby se v podstatě zachovalo jen severozápadní nároží pod terasou nového zámku. Vystavit jej nechal Václav Eusebius z Lobkowicz a na vybudování nového sídla se podíleli významní italští architekti Pietro Colombo, Francesco Caratti, Carlo Orsolini a především Antonio Porta. Ve své době byl zámek centrem prosperujícího panství a významným kulturním střediskem. Zdejší obrazárna, knihovna i archiv byly proslulé.

Za druhé světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě, po ní armádě české. Následující období sídlila v prostorách roudnického zámku až do roku 2009 vojenská hudební škola ( vojenská konzervatoř).

Kapucínský klášter

Zakladatelem kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem byla Polyxena a Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz. Klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1628 a současně sloužil i jako hrobka rodiny Lobkowiczů. V letech 1717 - 1720 došlo k dostavbě konventu. Po zrušení církevních mužských řádů v roce 1950 byl klášterní komplex silně devastován.

Zámecká jízdárna

Stavba zámecké jízdárny z druhé poloviny 17.století je dílem stavitele roudnického zámku Antonina Porty. Interiér má půdorys protáhlého obdélníku a je zaklenut valenou klenbou. V letech 1960 - 1965 byl prostor adaptován pro účely galerie moderního umění. Během rekonstrukce byl mimo jiné proražen nový vstup. Základ sbírky Galerie moderního umění tvoří díla ze sbírky místního mecenáše A.Švagrovského. (české výtvarné umění 19. a 20. století)